Chorvatsko je sice jedním z nejmladších evropských států, který si nezávislost na bývalé Jugoslávii vybojoval v krvavé válce teprve v roce 1991, ale již dlouhá léta patří mezi nejoblíbenější turistické destinace. Rozlohou se jedná o poměrně malou zemi - má jen 53 538 km², ale nenechejte zmást. Do této plochy se totiž vměstnala neuvěřitelná rozmanitost a bohatství přírodních krás, od pobřeží v celkové délce 1778 km přes vysoké horské hřebeny až po bohaté úrodné roviny ve vnitrozemí. Díky své poloze mezi Slovinskem na západě, Maďarskem na severu, Srbskem a Černou Horou na východě a Itálií na protilehlé straně Jaderského moře je Chorvatsko zemí, které neopakovatelnou identitu vtisklo prolínání nejrůznějších národních a politických prvků.



Hříčka přírody
Největší devizou Chorvatska je jeho dramatické pobřeží, které se táhne od Slovinska na severu až po černohorskou hranici na jihu. Chorvatsku také patří 1185 kouzelných ostrovů v Jaderském moři. Místní a zahraniční turisty přitahuje křišťálově čistá voda a bezpočet zálivů a zátočin. Počasí bývá v sezóně nádherné - palčivé letní slunce zpříjemňují chladivé vánky od moře. I na jaře a na podzim bývá rtuť teploměru dostatečně vysoko, aby mohli návštěvníci odložit teplé oblečení a chodit jen v tričku.
Nedaleko od pobřeží se tyčí pohoří Učka, Biokovo a Velebit, kde se lze věnovat pěší turistice, horolezectví a adrenalinovým sportům. V krasové oblasti hlouběji ve vnitrozemí leží národní park Plitvická jezera, který se pro krásu svých dramatických vodopádů a smaragdově zelených jezer dostal i na seznam Světového dědictví UNESCO. Podobně působivý je i turisty méně vyhledávaný národní park Krka v Dalmácii, kde si řeka Krka systémem jezer prodírá cestu hlubokými krasovými kaňony směrem k Jadranu.

Národní park Plitvická jezera




Díky rozmanitosti přírodního bohatství je Chorvatsko rájem pro vyznavače sportů a jiných aktivit provozovaných pod širým nebem. Zvlášť oblíbené je u milovníků jachtingu. Na svých luxusních jachtách sem na okružní plavby po ostrovech připlouvají milionáři jako Bill Gates. Na tuto novou klientelu se zaměřuje rostoucí počet elegantních restaurací a luxusních hotelů, které jsou na hony vzdálené neosobním hotelovým komplexům z dob počátku rozvoje chorvatské turistiky z 60. let 20. století.
Kromě jachtařů směřujících k některé z 48 marín podél celého pobřeží cestuje do Chorvatska stále více těch, kdo si dovolenou nedovedou představit bez potápění. Podmínky pro tento sport jsou vynikající - naleznete zde vhodné lokality pro začátečníky i profesionály. Ostrov Biševo se slavnou Modrou jeskyní je stejně atraktivní jako jeho italský protějšek Capri a v moři kolem nedalekého ostrova Vis mohou potápěči dokonce prozkoumat přes tucet vraků lodí. Podél celého pobřeží jsou školy potápění, kde se začátečníci mohou pod dohledem vydat na svůj první ponor. Ti pokročilejší se s organizovanými výpravami mohou odvážit k náročnější návštěvě některé z nejhezčích podmořských lokalit v Evropě.

Modrá jeskyně na ostrově Biševo



Města a městečka
Kromě národních parků můžete spoustu zajímavostí objevit také v chorvatských městech. Největší z nich, hlavní město Záhřeb ( Zagreb), je moderní metropolí s prvotřídními hotely, bohatými muzei a luxusními restauracemi, které odrážejí jeho kosmopolitní charakter. Rakousko-uherský vliv, patrný v architektuře a politické atmosféře v Záhřebu a Varaždinu, směrem k pobřeží ustupuje. Tam naopak sílí vliv Benátek a Říma, jak je zřejmé z místních architektonických památek.
Druhým největším chorvatským městem je Split. Jádro tohoto živého střediska na břehu Jadranu tvoří 2000 let starý Diokleciánův palác. Pro toto "město ve městě", zapsané na seznamu UNESCO, jsou charakteristické rušné kavárny, bary a butiky, stejně jako typický středomořský ruch a život. V Chorvatsku má co nabídnout každé město, městečko a vesnice. Ve všech budete vnímat historické kořeny země, o niž po staletí bojovali Řekové, Římané, Benátčané a Maďaři. Dědictví této pohnuté historie je patrné nejen u takových prvotřídních památek jako je 2000 let starého Římského amfiteátru v Pule a freskami zdobené Eufraziově bazilice v Poreči (na seznamu UNESCO), ale připomene se vám i tehdy, kdy to očekáváte nejméně - například když nad bezvýznamným městem spatříte benátskou zvonici nebo při svých toulkách historickým centrem narazíte na přímou uličku, po níž chodili ještě Římané.

Diokleciánův palác ve Splitu


Chorvatsko se může pyšnit také architektonickými klenoty domácího původu, mezi než patří Šibenik a především nejpozoruhodnější město ze všech - Dubrovník, označovaný za "perlu Jadranu". Toto úchvatné město, původně městský stát, se dochovalo ve své plné barokní kráse. Procházka Durovníkem během slavného letního festivalu nebo pozorování západu slunce nad Jadranem z městských hradem patří mezi nezapomenutelné zážitky.

Dubrovník


Dvojí životní styl
Velmi rozdílný život obyvatel Záhřebu a Splitu svědčí o hlubším kontrastu mezi dvěma hlavními kulturami v Chorvatsku; středoevropským řádem a racionalitou na severu a ležérnějším životním stylem na jihu, kde v horkém létě bývá všechno méně uspěchané a místní si najdou čas na nezbytnou siestu, kterou pracovití Záhřebané nenávidí. V hlavním městě se o obyvatelích na pobřeží říká, že jsou líní. Ve Splitu, který je pyšný na svůj vybraný styl a eleganci, je naopak Záhřeb vnímán jako nudný a upjatý. Tato rivalita se přenáší na celou zemi. Když se k tom přidají Srbové z Krajiny, Bosňané z příhraničí a slovinský vliv na severozápadě, vznikne rozmanitý komplex životních stylů a názorů, které dnes vedle sebe existují v relativním klidu a harmonii.

Válka je tabu
Bez ohledu na snahy národní turistické kanceláře je o Chorvatsku velmi obtížné cokoliv napsat, aniž by se zmínilo slovo "válka". Na počátku 90. let 20. století obletěly svět záběry hořícího Dubrovníku a bezmocných uprchlíků. Mnozí z návštěvníků dodnes pociťují určitou nejistotu z toho, co mohou v Chorvatsku vlastně očekávat. Skutečnost je taková, že s vyjímkou málo míst jako je Vukovar nebo Osijek jen stěží poznáte, že se přes tuto zemi přehnal válečný konflikt. Chorvatsko je velmi bezpečnou zemí a míra kriminality je zde mnohem nižší než v řadě zemí západní Evropy. Stopy války odhalíte pouze tehdy, když je budete vědomě hledat a začnete si všímat například odlišných barev některých tašek na střechách nebo podivně ztichlých vesnic ve vnitrozemí. Máte-li o válečné události zájem, dejte se do řeči s místními lidmi. Mnozí z nich budou jen rádi a pustí se do vysvětlování příčin konfliktu. Mnozí Chorvaté se dodnes domnívají, že Evropa neudělala dost pro to, aby válce zabránila nebo ji ukončila.

Dnešní Chorvatsko
Válka rychle ustupuje z mysli lidí a stává se minulostí. Dnešní mládež vyrůstala až po válce, a na nejhorší události z roku 1991 tak nemá vůbec žádné vzpomínky. Územní celistvosti sice Chorvatsko dosáhlo až v roce 1998, ale velmi rychle se dostalo na mapu světa, k čemuž dopomohly také fenomenální úspěchy chorvatských sportovců - národního fotbalového týmu, tenisové hvězdy Gorana Ivaničeviće a lyžařské rekordmanky Janici Kosteličové, která ze zimních olympijských her v roce 2002 přivezla 4 zlaté medaile.
Poválečný rozvoj Chorvatska se poněkud pozdržel kvůli kontroverznímu pravicovému prezidentu Franjo Tudjmanovi, ale po jeho smrti v roce 1999 byla země přivítána do světového společenství národů. Je pouze otázkou času, kdy se stane součástí EU, o jejíž členství požádala v roce 2003. Toto mezinárodní uznání by zpečetilo dramatickou transformaci země z válkou zničené Jugoslávie do moderního evropského národa se světlou budoucností, jako jedna z nejkrásnějších turistických destinací v Evropě.